14. Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
15. Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,
16. Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.
17. A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
18. Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
19. Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
20. Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista,
21. Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi,
22. Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících,
23. Obnoviti se pak duchem mysli vaší,
24. A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
25. Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.