10. i tam by mě vedla ruka tvá, tvá pravice by mě držela!
11. Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma, až světlo kolem mě noc vystřídá –
12. tobě nebude temná ani tma, noc jako den ti záři dá, tma bude pro tebe světlu podobná!
13. Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal.
14. Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš!
15. Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta, když jsem byl vskrytu formován, když jsem byl hněten v zemských hlubinách!
16. Můj zárodek tvé oči viděly, všechno jsi zapsal do knihy – dny, jež mi byly určeny, než začal první z nich.
17. Jak jsou mi drahé, Bože, tvé myšlenky, je jich tak mnoho, že nejdou vypočíst!