1. Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. Ty mě, Hospodine, zkoumáš, ty mě znáš.
2. Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas, už zdálky rozumíš mým myšlenkám!
3. Sleduješ, jak chodím i jak uléhám, všemi mými cestami se zabýváš.
4. Ještě než mi přijde slovo na jazyk, ty už to, Hospodine, všechno víš!
5. Zezadu i zpředu jsi mě obklopil, svou dlaň jsi na mě položil.
6. Takové poznání je nad mé chápání – je příliš hluboké, na to nestačím!
7. Kam bych byl unikl před duchem tvým? Před tvojí tváří kam bych se skryl?
8. Kdybych do nebe vystoupil, tam jsi ty, kdybych si ustlal v podsvětí – i tam jsi!
9. Kdybych si oblékl křídla jitřenky, kdybych se usadil za mořem dalekým,
10. i tam by mě vedla ruka tvá, tvá pravice by mě držela!
11. Kdybych si řekl – Snad pohltí mě tma, až světlo kolem mě noc vystřídá –
12. tobě nebude temná ani tma, noc jako den ti záři dá, tma bude pro tebe světlu podobná!
13. Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal.