11. Hospodin Davidovi věrně přísahal co nechce nikdy odvolat: „Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn.
12. Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn.“
13. Hospodin si přece Sion zvolil, oblíbil si jej za svůj příbytek:
14. „Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem!
15. Štědře požehnám jeho zásoby, jeho chudé chlebem nasytím,
16. jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí!
17. Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám.
18. Jeho nepřátele obléknu v hanbu, na jeho hlavě však zazáří koruna.“