4. ve svojí pýše ho vůbec nehledají, Bůh nemá místo v jejich myšlení.
5. Na svých cestách mají stále jen úspěch, tvé zákony jsou jim vzdáleny, ze všech protivníků mají jen posměch,
6. v srdci si myslí: „Nic mě neohrozí, nikdy mě nepotká žádné neštěstí!“
7. Ústa jim plní kletby, lsti a výhrůžky, na jazyku mají zlo a trápení,
8. za humny číhají ve skrýších, aby nevinné zákeřně vraždili. Bezbranné lidi očima sledují,
9. jako lvi v houští v záloze číhají, číhají na chudáky, aby je lapili, už mají chudáka, chytli ho do pasti!
10. K zemi se hroutí chudák zdrcený, pod jejich mocí klesá bezbranný,
11. v srdci si myslí: „Bůh už zapomenul, skrývá svou tvář, nikdy nic nevidí.“
12. Povstaň, Hospodine, pozvedni ruku! Na utlačené se, Bože, rozpomeň!
13. Proč se má ničema rouhat Bohu, v srdci si myslet, že na to nepřijdeš?
14. Ty to však vidíš! Ty vnímáš trápení i žal, svou vlastní rukou abys potrestal! Na tebe samého bezbranný spoléhá, ty jsi pomocníkem sirotka!