28. oblaka když ve výšinách věšel, propastné prameny když vytryskly.
29. Byla jsem tam, když oceán spoutal, na jeho rozkaz vody poslechly! Základy země když vyměřoval,
30. po jeho boku věrně stála jsem. Zůstávám jeho rozkoší den za dnem, svým hrám se před ním stále oddávám.
31. Na jeho zemi, na světě si hraji, lidští synové jsou mou rozkoší!
32. Proto, synové, poslyšte mne: Blaze těm, kdo drží se mých cest!
33. Slyšte poučení a naberte moudrost, nebuďte ke mně lhostejní.
34. Blaze tomu, kdo naslouchá mi, tomu, kdo v mých branách denně bdí, tomu, kdo čeká u mých veřejí!
35. Kdo mě nalezl, nalezl život, Hospodinovou přízní se nechal zahrnout.
36. Kdo však mě míjí, škodí své vlastní duši, kdo mě nenávidí, je smrti milencem.“