1. Což moudrost nevolá, nezvedá rozumnost svůj hlas?
2. Na vrcholech kopců, u cesty, u křižovatek postává.
3. Přímo před branami, u vstupu do města, v průchodu stojí a křičí tam:
4. „Na vás, ó lidé, volám, svůj hlas ke všemu lidstvu obracím.
5. Pochopte, prosťáčci, prozíravost, dospějte, tupci, k rozumu!
6. Slyšte, řeknu vám něco zásadního, co vyjde z mých rtů, slova ryzí jsou.
7. Má ústa mluví pouze pravdu, mým rtům se darebáctví oškliví.
8. Všechny mé výroky jsou spravedlivé, křivého, zvráceného v nich není nic.
9. Chápavému jsou všechny zřejmé, jasné jsou těm, kdo došli poznání.
10. Mé poučení berte raději než stříbro, mého vědění si važte nad zlato.