16. Co potom člověk zlý a zkažený, jenž hřeší, jako by vodu pil!
17. Něco ti povím, poslouchej, to, co jsem viděl, ti budu vyprávět,
18. to, co hlásají mudrci, když netají, co od svých předků přijali
19. (země byla dána jenom jim, nikdo cizí k nim tenkrát nepatřil):
20. Darebák trpí bolestí po všechny své dny, roky tyrana jsou spočteny.
21. Děsí se toho, co mu v uších zní, když má klid, napadá ho útočník.
22. Nevěří, že by unikl temnotě, neustále nad ním visí meč.
23. Bloudí tu jako potrava pro supy, ví, že ho očekává den temnoty.
24. Úzkost ho svírá, tíseň děsí ho, je jako král, jenž čeká na útok.
25. To proto, že proti Bohu vztáhl ruku, proti Všemohoucímu se postavil,
26. tvrdošíjně se vrhl proti němu obrněn svým štítem mohutným.
27. Svou tvář sice nechal zarůst tukem, sádlem si pokryl slabiny,
28. bude však bydlet ve zbořených městech, v domech, v kterých se nebydlí, které se rozpadají v sutiny.
29. Bohatý nezůstane, jeho moc neobstojí, jeho vliv nebude se šířit po zemi.
30. Takový neunikne temnotě, jeho výhonek plamen sežehne, dech Božích úst ho odvane.
31. Ať nikdo marně nespoléhá na marnost – prázdnota bude jeho odplatou!