1. Po nějaké době zemřel amonský král a na jeho místo nastoupil jeho syn Chanun.
2. David si řekl: „Projevím přízeň Nachašovu synu Chanunovi, jako jeho otec projevoval přízeň mně.“ Poslal proto své služebníky, aby mu vyřídili soustrast nad úmrtím jeho otce. Když Davidovi služebníci přišli do země Amonců,
3. amonští vojevůdci řekli svému pánu Chanunovi: „Myslíš, že David měl tvého otce v takové úctě, že ti poslal těšitele? Neposlal za tebou své služebníky spíše proto, aby prohledali a proslídili město, aby je mohli podvrátit?“
4. Chanun tedy Davidovy služebníky zajal, oholil jim polovinu brady, roucha jim uřezal v půli až u zadnic a tak je poslal zpátky.
5. Jakmile se to doneslo Davidovi, poslal jim naproti posly. Protože ti muži byli velmi zostuzeni, král jim vzkázal: „Zůstaňte v Jerichu, dokud vám nenaroste vous. Pak se můžete vrátit.“
6. Amonci si uvědomili, jak moc Davida popudili, a tak si najali 20 000 aramejských pěšáků z Bet-rechobu a z Cóby, 1 000 mužů od maackého krále a 12 000 mužů od Iš-toba.
7. David se to ale dozvěděl a vyslal tam Joába se všemi nejlepšími bojovníky.
8. Amonci vyrazili a sešikovali se k boji u brány, zatímco Aramejci z Cóby, Rechobu, Iš-tobu a Maaky zaujali postavení v poli.
9. Když Joáb viděl, že musí čelit boji zepředu i zezadu, vybral ty nejlepší z izraelských bojovníků a seřadil je proti Aramejcům.
10. Zbytek vojska svěřil pod velení svého bratra Abišaje, aby je seřadil proti Amoncům.
11. Joáb mu řekl: „Budou-li Aramejci nad mé síly, přijdeš mi na pomoc. Budou-li Amonci nad tvé síly, přijdu na pomoc já tobě.
12. Buď silný! Odvahu! Za náš lid a za města našeho Boha! Ať Hospodin učiní, co se mu zalíbí.“
13. Nato se Joáb se svým vojskem pustil do boje proti Aramejcům a ti se před nimi dali na útěk.