28. Vzdejte Hospodinu, lidské plémě, vzdejte Hospodinu slávu i moc.
29. Vzdejte Hospodinu slávu, jež náleží mu, přineste dary, před něj přistupte, Klaňte se Hospodinu v jeho svaté kráse,
30. před ním se rozechvěj, celá zem! Pevně je postaven svět, nic jím neotřese,
31. jásejte, nebesa, země ať raduje se, národům řekněte: „Hospodin kraluje!“
32. Moře ať burácí se vším, co je v něm, celý světa kraj ať se raduje.
33. Před Hospodinem ať zvučí stromy v lese: „Přichází, aby soudil zem!“
34. Oslavujte Hospodina – je tak dobrý! Jeho láska trvá navěky!
35. Řekněte: „Zachraň nás, Bože naší spásy! Vysvoboď nás a z národů posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme!“
36. Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až na věky! A všechen lid odpověděl: „Amen. Chvála Hospodinu!“
37. David pak nechal Asafa a jeho bratry před Truhlou Hospodinovy smlouvy, aby před ní pravidelně každý den sloužili podle denního rozvrhu
38. spolu s Obed-edomem a jeho osmašedesáti bratry. (Obed-edom, syn Jedutunův, a Chosa veleli chrámové stráži.)
39. Kněze Sádoka i jeho kněžské bratry ponechal před Hospodinovým příbytkem na výšině v Gibeonu,
40. aby na zápalném oltáři pravidelně přinášeli Hospodinu zápalné oběti ráno i večer přesně tak, jak je psáno v Zákoně, který Hospodin svěřil Izraeli.
41. S nimi ponechal Hemana, Jedutuna a ostatní jmenovitě vybrané, aby chválili Hospodina písní: „Jeho láska trvá navěky.“
42. Heman a Jedutun měli na starosti trubky, činely a další nástroje Boží hudby. Jedutunovi synové stáli u brány.
43. Všechen lid se pak rozešel, každý k sobě domů. Také David se vrátil, aby požehnal svůj dům.