40. Když se rozložili ve skupinách po stu a po padesáti,
41. vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal ty chleby a dával svým učedníkům, aby jim je předkládali. I ty dvě ryby rozdělil všem,
42. a tak se všichni najedli do sytosti.
43. Potom sebrali dvanáct košů plných kousků chleba a ryb.
44. A ty chleby jedlo pět tisíc mužů.
45. Hned potom přiměl své učedníky, ať nastoupí na loď a jedou napřed na druhou stranu k Betsaidě, než rozpustí zástup.
46. A když se s nimi rozloučil, odešel na horu, aby se modlil.
47. Pozdě večer byla loď uprostřed jezera a on sám na zemi.
48. Uviděl je, jak se dřou s veslováním, protože vítr vál proti nim. Krátce před svítáním se k nim vydal pěšky po hladině a chtěl je minout.
49. Když ho uviděli, jak kráčí po jezeře, mysleli, že je to přízrak, a křičeli strachy.
50. Všichni ho totiž uviděli a vyděsili se. On ale na ně hned promluvil: „Vzchopte se, to jsem já! Nebojte se.“
51. Nastoupil k nim do lodi a vítr se utišil. Oni z toho byli úplně omráčení úžasem.
52. Nepochopili totiž nic ohledně těch chlebů; jejich srdce bylo tvrdé.
53. A když se přeplavili, přistáli u Genezaretu, kde zakotvili.
54. Jakmile vystoupili z lodi, lidé ho hned poznali.
55. Zběhali celý ten kraj a začali na nosítkách snášet nemocné tam, kde slyšeli, že je.
56. Ať přišel do vesnic, do měst nebo na venkov, lidé pokládali nemocné na ulice a prosili ho, aby se mohli dotknout aspoň cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl uzdraven.