18. Jan Herodovi říkal: „Tvůj sňatek s bratrovou manželkou je nezákonný!“
19. Herodias mu to měla za zlé a chtěla ho zabít, ale nemohla.
20. Herodes se totiž Jana bál, neboť věděl, že je to spravedlivý a svatý člověk, a tak ho chránil. Když ho slyšel, býval velmi znepokojen, ale přesto mu rád naslouchal.
21. Příhodný den však přišel, když Herodes na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své velmože a velitele a pro přední muže Galileje.
22. Když přišla dcera té Herodiady a zatančila, zalíbila se Herodovi i jeho hostům natolik, že král dívce řekl: „Požádej mě, o co chceš, a dám ti to.“
23. Odpřísáhl: „Splním ti jakékoli přání až do polovice mého království.“
24. Šla tedy za svou matkou a ptala se jí: „O co mám žádat?“ „O hlavu Jana Křtitele!“ řekla jí matka.
25. A tak hned spěchala za králem a žádala: „Chci, abys mi hned teď přinesl na míse hlavu Jana Křtitele.“
26. Krále přepadla úzkost, ale kvůli svým přísahám a svým hostům jí to nechtěl odmítnout.
27. Hned poslal kata s příkazem, ať přinese Janovu hlavu. Ten odešel, sťal ho ve vězení
28. a přinesl jeho hlavu na míse. Dal ji té dívce a ta ji dala své matce.
29. Když o tom uslyšeli jeho učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pohřbili ho.
30. Potom se apoštolové sešli k Ježíšovi a oznámili mu všechno, co dělali a co učili.
31. Tehdy jim řekl: „Pojďte jen vy sami stranou na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Těch, kdo k nim přicházeli a zase odcházeli, bylo totiž tolik, že neměli ani chvilku na jídlo.