8. ale jazyk žádný člověk zkrotit neumí. Je to nezvládnutelné zlo, plné smrtelného jedu.
9. Jím dobrořečíme Pánu a Otci, jím také zlořečíme lidem stvořeným k Boží podobě.
10. Ze stejných úst vychází žehnání i proklínání. Bratři moji, tak to nemá být!
11. Chrlí snad pramen ze stejného ústí sladkou i hořkou vodu?
12. Může snad, bratři moji, fíkovník plodit olivy anebo vinná réva fíky? Stejně tak solný pramen nevydává sladkou vodu.
13. Kdo je mezi vámi moudrý a rozumný? Ať to prokáže svými skutky – ušlechtilým životem ve vlídné moudrosti.