10. Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník!
11. Ujišťuji vás, bratři, že evangelium, které jsem kázal, není z člověka.
12. Nemám je převzaté ani naučené od člověka, ale skrze zjevení Ježíše Krista.
13. Jistě jste slyšeli, jak jsem si počínal ještě jako stoupenec judaismu, jak nesmiřitelně jsem pronásledoval Boží církev a snažil se ji vyhladit.
14. Ve svém národě jsem v judaismu předčil většinu svých vrstevníků, patřil jsem k nejhorlivějším stoupencům otcovských tradic.
15. Bůh, který mě oddělil už v matčině lůně a povolal mě svou milostí, se ale rozhodl,
16. že mi zjeví svého Syna, abych ho kázal mezi pohany. Nespěchal jsem se tehdy poradit s tělem a krví,
17. ani jsem nešel do Jeruzaléma za těmi, kdo se stali apoštoly dříve než já, ale odešel jsem do Arábie a později se vrátil do Damašku.
18. Teprve po třech letech jsem přišel do Jeruzaléma, abych se seznámil s Petrem. Strávil jsem u něj dva týdny,
19. ale s žádným jiným apoštolem jsem se nesetkal, kromě Jakuba, Pánova bratra.
20. Bůh je mi svědek, že vám nepíšu žádnou lež!
21. Poté jsem odešel do Sýrie a Kilikie.
22. V judských církvích, které jsou v Kristu, mě osobně vůbec neznali.
23. Slyšeli jen, že „náš dřívější pronásledovatel teď káže víru, kterou předtím potíral,“
24. a oslavovali kvůli mně Boha.