1. „Nebuďte smutní, věříte v Boha, věřte i ve mne.
2. U mého Otce je domov pro všechny. Odcházím, abych vám připravil místo.
3. Až ho připravím, přijdu, vezmu si vás k sobě a zůstanete se mnou. Kdyby to nebyla pravda, já bych vám to neřekl.
4. Znáte cíl i cestu.“
5. „Pane, nevíme, kam jdeš,“ namítl Tomáš, „jak bychom mohli znát cestu?“
6. Ježíš mu na to řekl: „Já jsem cesta k Bohu, pravda o Bohu a život s Bohem. Proto k mému Otci můžete přijít jen skrze mne.
7. Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho.“
8. „Ukaž nám Otce a budeme spokojeni,“ řekl Filip.
9. Ježíš ho pokáral: „Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal?
10-11. Nevěříš, že mezi mnou a Otcem je dokonalá jednota? Vždyť všechno, co říkám a dělám, pochází z mého Otce.
12. V těch, kteří mi uvěří, bude moje dílo pokračovat a rozmáhat se, protože já odcházím k Otci.
13-14. Tam se postarám o to, aby vaše modlitby v zájmu mého díla došly naplnění. Tak bude oslaven Otec i Syn.