27. Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28. Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29. Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30. I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31. Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32. Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33. Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34. Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35. Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36. I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37. Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38. Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39. A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40. Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41. Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42. Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43. Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?