12. Jenom on je Spasitel a nečekejte, že se ozve ještě jiné jméno, které by znamenalo záchranu.“
13. Členové velerady se podivili, jak odvážně a jasně Petr promluvil. Věděli totiž, že on i Jan jsou jen prostí, nevzdělaní lidé, a byli překvapeni, jaký vliv na ně měl pobyt s Ježíšem.
14. Předvolali uzdraveného a ten teď stál vedle apoštolů jako živý doklad jejich slov. Nikdo z velerady nevěděl jak dál,
15. a tak dali zase apoštoly odvést a radili se, co s nimi.
16. „Nemůžeme zakrýt, že udělali nesporný zázrak,“ přiznávali. „Už to ví celý Jeruzalém.
17. Musíme však zabránit tomu, aby se ty jejich zvěsti šířily dál. Postrašíme je, aby už o Ježíšovi nikomu nevyprávěli.“
18. Zavolali je zpátky a důrazně jim přikázali, že už o Ježíšovi nesmí mluvit.
19. Petr s Janem odpověděli: „Myslíte, že je správné, abychom dali víc na vás než na Boha?
20. Nemůžeme přece zamlčet, co jsme viděli a slyšeli.“
21. Velerada jim ještě vyhrožovala, ale pak je propustila. Neodvažovali se apoštoly potrestat, protože se báli, že by se lid bouřil. Všichni totiž děkovali Bohu za tento zázrak.
22. Vždyť tomu uzdravenému člověku bylo už přes čtyřicet let.
23. Jakmile se Petr s Janem dostali na svobodu, šli ke svým a vyprávěli jim, co bylo ve veleradě.
24. Když to všechno vypověděli, modlili se společně: „Pane Bože, ty jsi stvořil nebe, zemi i moře a všechno, co žije.
25. Ty jsi vnukl Davidovi slova:‚Proč se lidé bouří a národy se obírají marnými plány?