1. Padesát dní po Velikonocích začaly Letnice, svátek vděčnosti za úrodu. Kristovi následovníci se opět shromáždili.
2. Náhle se ozval zvláštní zvuk, jako by celým domem zavanul silný vítr.
3. Tu se jim objevil plápolající oheň, který se rozdělil a hořel nad každým z nich.
4. A všichni byli naplněni Duchem svatým. Projevilo se to tím, že získali schopnost mluvit cizími jazyky, které předtím neovládali.
5. V Jeruzalémě byli na svátky zbožní židé, kteří jinak žili mimo Palestinu v různých zemích a s různými národy.
6. Ten zvláštní zvuk přilákal zástup těchto poutníků a oni teď naslouchali učedníkům. Přitom každý slyšel, že učedníci mluví jeho rodným jazykem.
7. To je velice překvapilo a vzrušeně o tom hovořili: „Vždyť je známe, to jsou přece samí prostí Galilejci!
8. A každý z nás je slyší ve svém rodném jazyce! Mluví o tom, že Bůh udělal něco velikého.“
9. Mezi posluchači byli Partové, Médové, Elamité, Mezopotámci, Judejci, lidé z Kapadokie, od Černého moře a z Malé Asie,
10. z Frýgie, Pamfýlie, z Egypta, Libye, z Říma, Kréty i Arábie,
11. rození židé i na židovskou víru obrácení pohané.
12. Ptali se mezi sebou: „Co se to děje?“
13. Ale někteří se tomu smáli a říkali: „Vždyť jsou opilí!“
14. Tu vystoupilo dvanáct apoštolů do popředí a Petr promluvil k zástupu: „Židé a vy všichni, kteří jste právě v Jeruzalémě! Vysvětlím vám, co se zde děje, ale prosím vás o pozornost.
15. Určitě nejsme opilí, jak se nám někteří posmívají. Vždyť je teprve devět hodin, doba ranních modliteb.
16. Tady se však plní, co předpověděl prorok Jóel:
17. ‚Bůh říká:V posledních dnech sešlu svého Ducha na lidi,vaši synové a dcery budou prorokovat,mladí budou mít viděnía staří významné sny.
18. Moji služebníci a služebnice dostanou mého Duchaa stanou se proroky.
19. Na obloze i na zemi se objeví zvláštní úkazy,krev, oheň a sloupy dýmu,
20. slunce se zatmí a měsíc zrudne.To bude znamením,že Pán přichází soudit všechny lidi.
21. Jenom ten, kdo ho uznává svým Pánem,bude zachráněn.‘
22-23. Izraelci, poslyšte! Žil tady mezi vámi Ježíš z Nazaretu, muž, kterému dal Bůh moc činit zázraky a znamení; mnozí z vás by to mohli dosvědčit. A tohoto muže jste se vy zmocnili a zabili jste ho na kříži rukama pohanů. Tím jste vlastně jen splnili Boží úmysl.
24. Bůh však vyrval Ježíše z moci smrti, která ho nemohla udržet, a vzkřísil ho z mrtvých.
25. To o něm zpívá David v žalmu:‚Pána mám neustále před očima,stojí při mně, a tak nezakolísám.
26. Proto se mé srdce raduje,moje ústa zpívají,vždyť i pro mé mrtvé tělo zůstává naděje.
27. Ty mne nenecháš mezi mrtvými,nedopustíš, aby tělo tvého vyvoleného podlehlo zkáze.
28. Povedeš mne cestou životaa dáš mi, abych se radoval u tebe.‘
29. Je nám všem jasné, že dávný král David zemřel, byl pochován a jeho hrob je tady až dodnes.
30. Nemluvil tedy o sobě, ale prorokoval to o Mesiáši, který podle Božího slibu měl být Davidovým potomkem. A tak když říkal, že nezůstane mezi mrtvými a jeho tělo nepodlehne zkáze,
31. viděl vlastně dopředu Kristovo vzkříšení z mrtvých.
32. Ano, právě Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit.
33. Nyní je na nebesích po Boží pravici a má právo dávat svatého Ducha. Všechno to zvláštní, co vidíte a slyšíte, pochází od něho.
34-35. A zase David nemluvil o sobě, když napsal: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, až ti všechny nepřátele položím k nohám.‘
36. Ať tedy ví každý Izraelec: Toho Ježíše, kterého jste ukřižovali, toho poslal Bůh jako Pána a Mesiáše!“
37. Petrova slova zasáhla mnoho posluchačů a ti se začali ptát apoštolů: „Bratři, co máme dělat?“
38. „Litujte svých hříchů,“ volal Petr, „vyznávejte je a na znamení Božího odpuštění přijměte křest, který Ježíš Kristu určil pro své následovníky. Také vy dostanete Ducha svatého.
39. Vždyť ten prorocký slib platí vám, vašim dětem, a dokonce lidem po celém světě, které si Pán Bůh zavolá.“
40. A ještě jim říkal mnoho dalších věcí a radil jim naléhavě: „Nemějte už nic společného s těmi, kteří se postavili proti Mesiáši!“
41. Ti, kteří Petra poslechli, byli nakonec pokřtěni. Toho dne se připojilo k Ježíšovým následovníkům okolo tří tisíc lidí.
42. Všichni chtěli slyšet od apoštolů ještě více, bývali rádi pohromadě, společně stolovali, lámali chléb na památku Kristovy poslední večeře a modlili se.
43. Apoštolové činili mnoho mocných činů a divů, takže každý cítil, že tu působí Bůh.
44. Věřící vytvořili pospolitost, ve které se o všechno dělili a dokonce majetek měli společný.
45. Zámožní mezi nimi prodávali své nemovitosti a výtěžek dělili mezi všechny, jak kdo potřeboval.
46. Všichni se společně shromažďovali každý den v jeruzalémském chrámu. V menších skupinách se pak scházeli po domech a jedli společně, s radostí a upřímností.
47. Svou vděčnost Bohu vyjadřovali modlitbami a zpěvem, a kdo to slyšel, tomu se to líbilo. Pán jim denně přidával další, kteří uvěřili a byli zachráněni.