kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28

Nový Zákon

Skutky 10 Slovo na Cestu (SNC)

Petr a Kornélius

1. V Césareji žil římský setník Kornélius, který sloužil u takzvaného Italského pluku.

2. Tento voják s celou svojí rodinou uvěřil v jediného Boha. Podporoval chudé a pravidelně se modlíval.

3. Při odpolední modlitbě, která se konala ve tři hodiny, uviděl, jak k němu přichází Boží posel, a uslyšel oslovení: „Kornélie!“

4. Setník na něj ustrašeně zíral a zeptal se: „Co tě ke mně přivádí, Pane?“ Anděl mu řekl: „Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.

5. Pošli své sluhy do Joppe a pozvi k sobě Šimona zvaného Petr.

6. Bydlí v domě koželuha Šimona u moře. Petr ti poví, co máš dělat.“

7. Potom anděl odešel. Kornélius si hned zavolal dva ze svých sluhů a jednoho oddaného vojáka ze své stráže.

8. Vysvětlil jim, co se stalo, a poslal je do Joppe.

9. Druhého dne v poledne, když se Kornéliovi poslové blížili k městu, byl Petr na ploché střeše domu, aby se tu mohl v klidu modlit.

10. Dostal velký hlad, a zatímco mu připravovali jídlo, spatřil zvláštní vidění.

11. Jako by se nebe otevřelo a někdo k němu spouštěl plachtu uvázanou za čtyři rohy.

12. V té plachtě byla všelijaká zvířata, čtvernožci, plazi i ptáci.

13. Vtom uslyšel hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“

14. Petr odpověděl: „Kdepak, Pane, zásadně nejím, co je podle tvého zákona nečisté.“

15. Ale hlas se ozval znovu: „Neodtahuj se od toho, co Bůh pokládá za čisté!“

16. Tak se to opakovalo třikrát a nakonec byla plachta vytažena do nebe.

17. Petr byl zaražený tím viděním a přemýšlel, co mu to má říci. Kornéliovi poslové mezitím nalezli dům Šimona koželuha a stáli před vraty.

18. Dotazovali se, zda tam bydlí Šimon zvaný též Petr.

19. Petrovi, který ještě přemýšlel o tom vidění, ujasnil Boží Duch: „Ti muži, co tě hledají, jsou sice pohané,

20. ale ty sejdi dolů a bez rozpaků se vyprav s nimi. Já jsem je k tobě poslal.“

21. Petr tedy sestoupil dolů a řekl jim: „To jsem já, koho hledáte. Proč jste přišli?“

22. Odpověděli: „Posílá nás římský setník Kornélius, spravedlivý muž, který ctí Boha a má dobrou pověst mezi všemi Izraelci. Zjevil se mu totiž anděl a dal mu pokyn, aby tě pozval do svého domu a vyslechl tvoje poselství.“

23. Petr uvedl ty muže dovnitř a oni u něho přenocovali.

24. Nazítří se Petr s několika bratřími z Joppe vypravil s nimi. Dalšího dne dorazili do Césareje, kde už je očekával Kornélius. K setkání s Petrem sezval své příbuzné a dobré přátele.

25. Když Petr vcházel do jeho domu, Kornélius mu vyšel naproti, klekl si před ním a hluboce se mu poklonil.

26. Petr ho však pozvedl se slovy: „Vstaň, já jsem také jen člověk.“

27. A v přátelském rozhovoru šli spolu dovnitř, kde Petr uviděl to shromáždění.

28. Oslovil je: „Vy jistě víte, že jako žid bych sem neměl chodit a že máme zakázáno přátelit se s lidmi jiného původu. Ale Bůh mi ukázal, že nemám žádného člověka považovat za poskvrněného nebo nečistého.

29. Poslechl jsem proto bez rozpaků vašeho pozvání a tady mě máte. Jen chci vědět, proč jste mě pozvali.“

30. Kornélius vysvětloval: „Před třemi dny jsem držel půst až do tří hodin a pak jsem se tady doma modlil. Najednou přede mnou stál muž v běloskvoucím rouchu

31. a oslovil mne: ‚Kornélie, Bůh slyší tvé modlitby a ví o tvé dobročinnosti.

32. Pošli do Joppe a pozvi k sobě Šimona řečeného Petr. Bydlí u moře v domě koželuha Šimona. Má pro tebe důležité zprávy.‘

33. Tak jsem tedy pro tebe hned poslal a jsem rád, žes mi vyhověl. Všichni, co jsme tady, věříme v jediného Boha a tvá slova přijmeme jako jeho vzkaz.“

Petr káže v Kornéliově domě

34. Petr k nim promluvil: „Teď jsem tedy přesvědčen, že Bůh nedělá mezi lidmi rozdílu

35. a že je mu milý člověk z kteréhokoliv národa, když ho ctí a jedná správně.

36. Izraelcům svěřil své poselství, radostnou zprávu, že nastává věk smíření ve jménu Ježíše Krista, Pána všech.

37. Snad už víte, jaké události začaly v Galileji a pak se rozšířily i do Judska. Nejprve Jan hlásal pokání a křtil.

38. Potom Ježíše z Nazaretu vybavil Bůh zvláštní mocí a svatým Duchem. Všude, kam přišel, pomáhal a uzdravoval všechny, které sužoval ďábel. Bůh se k němu přiznával

39. a my můžeme dosvědčit jeho činy v zemi Židů i v Jeruzalémě. A přesto ho tam popravili na kříži!

40. Bůh však Ježíše třetího dne vzkřísil a my jsme se s ním opět setkávali.

41. Neukázal se všem lidem, ale jenom nám, které si vybral za svědky zmrtvýchvstání. Dokonce jsme s ním po jeho vzkříšení jedli a pili.

42. Dostali jsme příkaz, abychom všem hlásali a dosvědčovali, že toho Ježíše Bůh ustanovil soudcem nad živými i mrtvými.

43. Na něho se vztahují sliby, které vyřizovali proroci: každému, kdo v něho uvěří, odpustí Bůh hříchy.“

Bůh přijímá a obdarovává každého

44. Petr ještě nedomluvil a Duch svatý již sestoupil na všechny posluchače.

45. Petrovi průvodci, kteří byli židé obráceni ke Kristu, žasli, že dar Ducha svatého dostávají nyní i lidé pohanského původu.

46. Vždyť je slyšeli, jak mluví zvláštními jazyky a chválí Boha. Petr jim řekl:

47. „Copak jim můžeme odepřít křest, když jim Bůh dal svého Ducha jako nám?“

48. A dal pokyn, aby noví věřící byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Na jejich prosbu tam pak ještě několik dní zůstal.