9. Příchodem zákona do mého života hřích začal existovat
10-11. a s hříchem přišla smrt. A tak se ukázalo, že Boží příkaz, který měl můj život chránit, způsobil vlastně jeho zkázu. Jakmile jsem chtěl jednat nezávisle na Bohu, byl ortel smrti zpečetěn.
12-13. Nuže, byla to tedy ta dobrá a správná Boží přikázání, která zapříčinila moji smrt? Nikoliv ona, nýbrž neposlušnost, pýcha mého „já“ přivolala na mou hlavu prostřednictvím dobrých přikázání rozsudek smrti a tím se odhalila jako skutečný nepřítel života.
14. Zákon, jak víme, pochází od Boha. My jsme však slabí lidé, jako otroci prodaní hříchu.
15. I když víme, co je dobré a správné, a chceme se tím řídit, vyzní naše snaha často v pravý opak.
16. Třebaže dobrou vůli máme, neumíme ji proměnit v čin.
17. Jako by v nás jednal kdosi jiný proti našemu lepšímu přesvědčení, takže Boží vůli neustále přestupujeme, ačkoliv ji rozumem schvalujeme. Čemu to nasvědčuje?
18-23. Ukazuje to, že uvnitř jsme ovládáni zákonem zla, který i naše nejlepší úmysly dovede převrátit ve špatné jednání. Na jedné straně tedy rozumem chceme sloužit Bohu a dobru, na druhé straně neustále podléháme zlu.
24. Jak ubozí jsme my lidé! Což neexistuje vysvobození z tohoto nešťastného otroctví?
25. Díky Bohu existuje. Je tu cesta, kterou nám otevřel Ježíš Kristus.