Nový Zákon

Římanům 2:21-29 Slovo na Cestu (SNC)

21. Jak je tedy možné, když druhé poučuješ, že si sám poučení nebereš? Kážeš, že krást je hřích, ale to ti nebrání, aby sis přivlastňoval cizí majetek?

22. Druhým cizoložství zakazuješ, sobě ne? Modláře zatracuješ, jejich peníze jsou ti však dobré?

23. Na všechno máš pohotově biblický citát, ale Boha urážíš tím, že ho neposloucháš.

24. Jaký div, že se nevěrci Bohu posmívají, když u věřících vidí takové jednání!

25. Na svém vyznání si může zakládat jen ten, kdo podle něj žije.

26. Jestliže se věřící člověk ve svém jednání rozchází s učením Bible, není víc než pohan a nevěrec.

27. Spíše má právo počítat se mezi lidi ten, kdo Boha sice nezná, ale žije v souladu s Božími požadavky. Takový člověk, který zásady tvé víry nepoznal – ač třeba jiného náboženství nebo ateista, pokud žije podle biblických zásad, plným právem zahanbí tebe se vším tvým náboženstvím, jehož zákony přestupuješ.

28. Pravým židem rozhodně není ten, kdo tak navenek vypadá nebo se může vykázat židovským původem. To snad udělá dojem na lidi.

29. Před Bohem však je rozhodující čistota srdce.

Přečtěte si kompletní kapitolu Římanům 2