7. ani pracně dobývat z hlubin země. Vše potřebné již za nás udělal Kristus.
8. Každý člověk má ten klíč na dosah, má ho ve svém srdci: je to víra, kterou hlásáme.
9. Jestliže tedy Krista vyznáváš jako Pána a opravdu věříš, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, jsi zachráněn.
10. Kdo věří, ten je před Bohem spravedlivý a jako takový, hlásí-li se k tomu veřejně, je u něho v milosti.
11. Bible přece říká: Kdo mu uvěří, nebude zklamán.
12. A v tom není rozdíl mezi židem a jinověrcem. Všichni mají jednoho a téhož Pána a ten je stejně štědrý ke všem, kdo se k němu obracejí.
13. Je přece psáno, že každý, kdo ho bude vzývat, bude zachráněn. Každý!
14. Vzývat ho může ovšem jen ten, kdo v něj uvěřil: uvěřil jen ten, kdo o něm slyšel; slyší jen tehdy, když bude někdo mluvit;
15. a mluvit o něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“
16. Skutečnost je ovšem taková, že ne všichni tu zprávu uvítali. Vždyť už Izajáš si stěžuje: „Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?“
17. Věříme-li my, je to proto, že jsme Kristovo poselství přijali.
18. Pokládám však otázku: Což snad Izraelci neslyšeli stejné poselství? Jistě slyšeli.