19. V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“
20. Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.
21. Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“
22. „A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“
23. Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“
24. Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“
25. Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“
26. Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.
27. Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu.
28. Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť.
29. Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“
30. Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě.
31. Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.
32. Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény.
33. Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka.
34. Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.