kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28

Nový Zákon

Matouš 23 Slovo na Cestu (SNC)

Ježíš varuje před náboženskými vůdci

1. Ježíš oslovil shromážděné lidi a učedníky:

2. „Učitelé a farizejové jsou tu od toho, aby vám vykládali Mojžíšův zákon.

3. Poslouchejte všechny jejich příkazy. Avšak neřiďte se příkladem jejich života, protože oni jen mluví, ale v životě to neuplatňují.

4. Vkládají na vás těžká břemena svých požadavků, ale svoje vlastní ústupky dovedou omluvit.

5. Všechno, co dělají, je jen na efekt. Aby vypadali svatě, pořizují si nápadné odznaky své zbožnosti,

6. rádi sedávají na čestných místech na hostinách a mají vyhrazená místa při bohoslužbách.

7. Jak mají rádi, když je lidé zdraví na veřejných místech a když je oslovují „Mistře“!

8. Ale vy se tak titulovat nedávejte, protože jenom jeden je váš Mistr a vy všichni jste navzájem bratři.

9. A nikomu z lidí nedávejte titul Otec, protože máte jediného Otce, a ten je v nebi.

10. Ani se nepovažujte za svrchovanou autoritu, protože tou je jedině Kristus.

11. Největší mezi vámi je ten, kdo všem slouží.

12. Kdo má o sobě příliš dobré mínění, bude zklamán a snížen. Pokorní však budou povýšeni.

Ježíš odsuzuje náboženské vůdce

13. Běda vám, učitelé zákona a farizejové, pokrytci! Zavíráte lidem vstup do Božího království. Sami do něho nevcházíte a těm, kteří by tam chtěli vejít, bráníte.

14. Pod pláštíkem dlouhých a okázalých modliteb jste schopni vymámit peníze i od vdov. Těžko vám bude na soudu!

15. Běda vám, pokrytci! Kraj světa projdete, abyste obrátili jednoho člověka na víru, ale sotva uvěří, zavalíte ho svými předpisy. Jestliže ho předtím čekalo zatracení, vaším přičiněním ho čeká dvojnásob.

16. Běda vám! Chcete vést druhé a sami nevidíte na krok. Stanovili jste: přísaha na chrám nezavazuje, ale teprve přísaha na chrámové zlato platí.

17. Není to nesmysl? Co je víc? To zlato nebo chrám, který mu dodává posvátnost?

18. A další váš vynález: přísaha na obětní oltář nic neznamená, zatímco přísaha na oběť se musí plnit. Jak jste na to mohli přijít?

19. Co je víc? Oběť nebo oltář? Teprve položením na oltář se oběť stává obětí.

20. Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá i při všem, co na něm leží.

21-22. Ať tedy přísaháte na chrám, na nebe nebo na Boží trůn, přísaháte ve skutečnosti na Boha, který tomu všemu dává smysl.

23. Běda vám, vykladači zákona a farizejové, pokrytci. Do chrámu dáváte desetinu i z úrody máty, kopru a kmínu, ale nedbáte na to, co Bůh považuje za důležité: abyste jednali podle jeho práva, milosrdně a s vírou. Odvádějte desátky, ale nezanedbávejte to nejdůležitější!

24. Slepí vůdcové! Dáváte si pozor, abyste nespolkli komára, ale zhltnete velblouda!

25. Běda vám, pokrytci! Omýváte nádobí na povrchu a vnitřek plníte tím, co jste ve své chamtivosti nahrabali.

26. Slepý farizeji, vyčisti nejdříve vnitřek nádoby, jedině tak bude opravdu čistá.

27. Běda vám, vy pokrytci! Podobáte se ozdobeným hrobům: zevnějšek je pěkný, ale uvnitř jsou jen kosti mrtvých a práchnivina.

28. Zdáte se být svatí, ale v nitru jste samá přetvářka.

29. Běda vám, vy neviňátka! Stavíte náhrobky prorokům, které zabili vaši předkové, zdobíte hroby mučedníků

30. a říkáte: ‚Kdybychom my žili v době našich otců, nejednali bychom tak!‘

31. Nic si nenamlouvejte, jste pravými potomky těch, kteří zabíjeli proroky.

32. Jděte v jejich šlépějích a dovršte jejich dílo!

33-34. Vy si myslíte, že ujdete ohni Božího soudu? Jako jedovatí hadi číháte na proroky, pravé učitele a vykladače Písma, kteří k vám přicházejí z mého pověření. Budete je bičovat ve svých synagogách a pronásledovat od města k městu, některé z nich zavraždíte, jiné ukřižujete.

35. Na vás padne vina za všechnu prolitou krev nevinných, počínaje od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc, kterého připravíte o život.

36. Skutečně vám říkám, že to všechno padne na hlavu této generace.

Ježíš opět naříká nad Jeruzalémem

37. Jeruzaléme, Jeruzaléme, město, které zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni! Jak často jsem toužil shromáždit vás, jako kvočna ukrývá svá kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste.

38. Proto nyní odcházím z vašeho chrámu

39. a se mnou odchází vaše naděje. Teprve až se vrátím, pochopíte a vyznáte: ‚Požehnaný, který přichází ve jménu Božím!‘“