29. On však odpověděl: ‚Nechce se mi!‘ Potom si to ale rozmyslel a šel.
30. O totéž požádal druhého syna. Ten řekl: ‚Ano, půjdu,‘ ale nešel.
31. Který z těch dvou synů poslechl svého otce?“Oni odpověděli: „Ten první.“„Právě tak,“ řekl Ježíš, „vás podvodníci a prostitutky předbíhají do Božího království.
32. Jan Křtitel vám ukázal správnou cestu k pokání; vy jste na něj nedali, ale tihle lidé ano. Ani to vás nezahanbilo a stejně jste neposlechli.
33. Nyní si poslechněte jiný příběh: Byl jeden hospodář, který založil vinici. Obehnal ji plotem, zřídil v ní lis a postavil věž pro hlídače. Pak vinici pronajal vinařům a odcestoval.
34. V době vinobraní poslal k vinařům své zástupce, aby vybrali jeho podíl.
35-36. Vinaři je však popadli, jednoho zbili, druhého utloukli a dalšího ukamenovali. Hospodář tedy poslal další muže; tentokrát jich bylo více. Ale vinaři s nimi naložili stejně.
37. Nakonec k nim tedy poslal svého syna. Myslel si, že alespoň před ním budou mít respekt.
38. Ale když jej viděli přicházet, řekli si: ‚To je dědic! Zabijme ho a vinice bude naše!‘
39. Popadli ho, vyvlekli z vinice ven a zabili.
40. Co myslíte, že udělá hospodář s těmi vinaři, až se vrátí?“
41. Odpověděli mu: „Ty zločince dá bez milosti popravit a vinici pronajme lidem, kteří mu budou svědomitě odvádět výnosy.“
42. Potom se jich Ježíš zeptal, zda znají slova Písma:„Kámen, který stavitelé neustále odkládali,sloužil nakonec jako hlavní svorník klenby.Jaký to div! Jak zvláštní věc Bůh udělal!“
43. „Chci tím říci, že vám Bůh odejme správu nad svým královstvím a svěří ji lidem, kteří mu budou odvádět, co mu patří.
44. Kdo ten kámen nedá na pravé místo, zakopne o něj, nebo ho kámen rozdrtí.“
45. Když velekněží a farizejové slyšeli tyto příměry, pochopili, že mluví o nich.
46. Chtěli ho zatknout, ale báli se davu, protože všichni považovali Ježíše za proroka.