3. Rád vyjadřoval duchovní pravdy obrazně.Tentokrát začal vyprávět:
4. „Rolník zaséval na poli obilí. Některá zrna padla na okraj cesty. Slétli se ptáci a sezobali je.
5. Jiná zrna dopadla na skalnatou zem, kde bylo málo ornice. Obilí rychle vyhnalo do výšky,
6. ale když začalo pálit slunce, uschlo, protože kořínky nešly do hloubky.
7. Další část zrna zapadla mezi bodláky. Když vyrostlo bodláčí, udusilo klásky.
8. Ostatní zrna padla do dobré ornice. Vyrostlo obilí a přineslo úrodu. Některý klas měl sto zrnek, jiný šedesát a jiný třicet.
9. Víte, co tím myslím?“
10. Učedníci se ho zeptali: „Proč mluvíš v obrazech?“
11. Vysvětlil jim to: „Vám už Bůh odkrývá svoje záměry se světem. Ostatním je to zatím skryto.
12. Kdo přijímá ochotně, bude mít stále víc. Kdo je spokojen s tím, co má, přijde nakonec o všechno.
13. Používám obrazy, lidé slyší i vidí, a přece nechápou.
14. Tak se na nich plní Izajášovo proroctví:‚Budete poslouchat,ale neporozumíte,budete se dívat,ale neuvidíte.
15. Protože srdce tohoto lidu otupělo,jsou hluší a zavřeli oči,aby neviděli,neslyšeli a neporozuměli,aby se neobrátili k Bohu,kde by mohli být uzdraveni.‘
16. Jak je dobře, že vaše oči vidí a uši slyší.
17. Mnoho proroků toužilo vidět to, co vy vidíte, a slyšet to, co vy slyšíte, ale nebylo jim to dopřáno.
18. A teď k tomu příběhu o rozsévači.
19. Cesta, kam padla některá zrna, představuje srdce lidí, kteří slyší o Božím království a nezajímá je to. Přichází satan a sebere, co bylo zaseto.
20-21. Skalnatá země představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství a přijímá je sice s velkou radostí, ale povrchně a ono v něm nezapustí kořeny. Když pak přijdou těžkosti nebo pronásledování pro víru, jeho nadšení ochabne a to, co bylo zaseto, zmizí.
22. Země porostlá bodláčím představuje člověka, který slyší poselství, ale v jehož srdci záležitosti každodenního života a touha po lepším hmotném zajištění slovo udusí.