14. Tak se na nich plní Izajášovo proroctví:‚Budete poslouchat,ale neporozumíte,budete se dívat,ale neuvidíte.
15. Protože srdce tohoto lidu otupělo,jsou hluší a zavřeli oči,aby neviděli,neslyšeli a neporozuměli,aby se neobrátili k Bohu,kde by mohli být uzdraveni.‘
16. Jak je dobře, že vaše oči vidí a uši slyší.
17. Mnoho proroků toužilo vidět to, co vy vidíte, a slyšet to, co vy slyšíte, ale nebylo jim to dopřáno.
18. A teď k tomu příběhu o rozsévači.
19. Cesta, kam padla některá zrna, představuje srdce lidí, kteří slyší o Božím království a nezajímá je to. Přichází satan a sebere, co bylo zaseto.
20-21. Skalnatá země představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství a přijímá je sice s velkou radostí, ale povrchně a ono v něm nezapustí kořeny. Když pak přijdou těžkosti nebo pronásledování pro víru, jeho nadšení ochabne a to, co bylo zaseto, zmizí.
22. Země porostlá bodláčím představuje člověka, který slyší poselství, ale v jehož srdci záležitosti každodenního života a touha po lepším hmotném zajištění slovo udusí.
23. Dobrá ornice představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství, rozumí mu a nechává působit jeho životodárný vliv. Užitek z toho je mnohonásobný, u někoho větší, u jiného menší.“
24. Potom použil dalšího přirovnání. „Bůh je jako dobrý hospodář, který zasel na své pole dobré semeno.
25. V noci, když lidé spali, hospodářův nepřítel rozhodil mezi pšenici semeno plevele.
26-27. Když vyrostlo obilí a s ním i plevel, přišli služebníci za hospodářem a řekli mu: ‚Vždyť jsi zasel dobré semeno, kde se tedy vzal plevel?‘