15. Ježíš to poznal a odešel odtud. Mnozí ho však následovali a on uzdravil všechny nemocné.
16. Ale přikázal jim, aby o něm moc nemluvili.
17. Tak se naplnilo Izajášovo proroctví:
18. „To je můj služebník,ten, pro kterého jsem se rozhodl,můj milovaný, potěšení mé duše.Dám mu svého Ducha a bude soudit národy.
19. Nebude se přít, ani nikoho překřikovat,nebude dělat hluk na ulicích,
20. nalomené stéblo nedolomí,doutnající knot neuhasí,dokud všechno nenapraví.
21. Stane se nadějí všech národů.“
22. Pak přivedli k Ježíšovi slepého a němého člověka. Ježíš ho uzdravil, takže viděl a mluvil.
23. Lidé užasli a říkali: „On je snad opravdu Boží král z rodu Davidova!“
24. Ale slyšeli to farizejové a namítali: „Vždyť neuzdravuje jinak než s pomocí temných sil!“
25. Ježíš však poznal, co si myslí, a proto řekl: „Rozdělené království končí v ruinách a žádné město nebo domov vnitřně rozdvojené neobstojí.
26. Tak nemůže satan vyhánět satana. Jak by pak obstálo jeho království?
27. Já, podle vás, odstraňuji temnotu ve jménu duchovní tmy. I mezi vámi jsou lidé, kteří bojují proti temným silám. Zeptejte se jich, jakou mocí to činí.
28. Jestliže já ovšem vyháním zlo v moci Božího Ducha, pak už k vám přišlo Boží království.
29. Když chce někdo ukrást věci z domu silného člověka, musí ho nejdříve svázat, a pak si to může odnést. Tak i ze satanovy moci může vysvobodit jen ten, kdo je silnější než on.
30. Kdo není se mnou, je proti mně, kdo se mnou neshromažďuje, rozhazuje.