48. Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera.Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít.
49. Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.
50. On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“
51. Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal.Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat.
52. Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.
53. Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.
54. Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul.
55. Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné.
56. Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.