1. Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.
2. „Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát.„Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš.
3. Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů.
4. „Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“
5. Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!
6. Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů.
7. Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.
8. Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.
9. Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“
10. Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.
11. Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.
12. „Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“
13. „Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky.
14. „Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“
15. Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.
16. Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu.
17. Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu.
18. Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“
19. Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.
20. Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.
21. Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)
22. Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka.
23. Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.
24. Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.
25. Poprava se konala v devět hodin ráno.
26. Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.
27. Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně.
28. Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“
29. Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu:„Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit?
30. Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“
31. Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali:„Jiným pomáhal a teď je bezmocný.
32. Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“A také zločinci na křížích mu spílali.
33. V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.
34. Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
35. Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše.
36. Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“
37. Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.
38. V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.
39. Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“
40. Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome.
41. Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.
42. Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku.
43. Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.
44. Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to.
45. Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.
46. Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.
47. Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.