21. Jdu cestou, která je mi určena, ale běda tomu člověku, který se propůjčil ke zradě. Bylo by pro něho lépe, kdyby se byl nenarodil.“
22. Na závěr večeře vzdal Ježíš díky Bohu za chléb, lámal ho a podával kousky stolovníkům se slovy: „Jezte, to je moje tělo!“
23. Pak se pomodlil nad kalichem vína a podával jim ho všem se slovy:
24. „To je moje krev, prolitá za mnohé jako pečeť nové smlouvy mezi Bohem a člověkem.
25. A já vám říkám, že už neokusím jiného vína až do té doby, než s vámi zasednu k hostině v Božím království.“
26. Nakonec zazpívali píseň a vyšli ven na Olivovou horu.
27. Cestou jim Ježíš řekl: „Tuto noc mě všichni opustíte. Prorok o tom napsal:‚Zabijí pastýřea ovce se rozprchnou.‘
28. Ale vstanu z mrtvých a půjdu napřed do Galileje, kde se setkáme.“
29. „I kdyby tě všichni zradili, já tě neopustím,“ prohlásil Petr.
30. „Poslyš, co ti řeknu,“ odvětil Ježíš. „Dřív než kohout ráno podruhé zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
31. „Kdybych měl i zemřít, nezapřu tě,“ zapřísahal se Petr. Ostatní slibovali podobně.
32. Přišli do olivového sadu, zvaného Getsemane. „Počkejte tady na mne, než se pomodlím,“ požádal Ježíš učedníky.
33. Vzal s sebou jenom Petra, Jakuba a Jana. Ti viděli, že Ježíše se zmocňuje strach a tíseň.
34. Netajil se tím: „Je mi těžko až k smrti. Zůstaňte tady a bděte se mnou.“
35. Odešel kousek dál, padl na zem a modlil se, aby byl ušetřen nastávajících hodin, kdyby to bylo možné.
36. „Otče, Otče,“ volal, „ty máš všechny možnosti. Ušetři mne toho kalicha utrpení. Nehleď však na to, co chci já, podrobím se poslušně tvé vůli.“
37. Vrátil se k těm, které vzal s sebou, a viděl, že spí. Probudil Petra: „Šimone, jak můžeš spát? To nedokážeš se mnou bdít ani tu chvíli?