5. „To byl jen Mojžíšův ústupek tvrdosti lidského srdce,“ řekl na to Ježíš. „Bůh si to tak nikdy nepřál.
6. Hned na počátku stvořil člověka jako nerozlučnou dvojici, muže a ženu.
7. Proto muž opustí své rodiče a připojí se ke své manželce;
8. v tom spojení již nežijí jako dva jedinci, ale stávají se jednou bytostí.
9. A proto člověk nemá právo rozdělit, co Bůh spojil.“
10. Později se učedníci znovu k té otázce vrátili.
11. Vyložil jim to:„Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.
12. A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství.“
13. Lidé nosili k Ježíšovi děti, aby jim žehnal. Učedníci jim domlouvali, aby ho neobtěžovali.
14. Když to Ježíš slyšel, zlobil se: „Neodhánějte ty děti a nebraňte jim, když chtějí ke mně. I jim přece patří Boží království.
15. A říkám vám, že kdo nepřijde k Bohu s dětskou prostotou, nestane se občanem toho království.“
16. Bral děti do náruče, hladil je a žehnal jim.