26. To jim dodalo. „Má vůbec někdo naději, že se tam dostane?“ říkali si mezi sebou.
27. Podíval se na ně. „Člověk na to nestačí, ale Bůh je všemocný.“
28. Tu promluvil Petr: „Ale my jsme se všeho vzdali a šli za tebou.“
29. „Ujišťuji vás,“ odpověděl Ježíš, „že každému, kdo se z lásky ke mně a pro šíření evangelia něčeho vzdá – ať už domova, života se sourozenci, rodiči, manželkou a dětmi, nebo majetku,
30. se to vrátí stonásobně už zde na zemi (i když neujde pronásledování) a v budoucnosti ho čeká věčný život.
31. Mnozí, kteří u lidí něco znamenají, budou poslední, a těm nejpohrdanějším se tam dostane čestných míst.“
32. Když potom byli na cestě do Jeruzaléma, Ježíš šel vpředu a ostatní se drželi za ním. Co jim Ježíš řekl, to je znepokojilo a naplnilo obavami.Zavolal k sobě svých dvanáct učedníků a znovu je připravoval na to, co ho čeká:
33. „Musíme do Jeruzaléma a tam Syn člověka padne do rukou velekněží a učitelů zákona a ti ho odsoudí a vydají pohanům.
34. Budou se mu veřejně vysmívat, plivat na něj, zbičují a zabijí ho. Ale třetí den vstane z mrtvých.“
35. Přihlásili se Zebedeovi synové Jakub a Jan: „Mistře, chtěli bychom tě o něco poprosit.“
36. „Co si ode mne přejete?“ vzhlédl Ježíš.
37. „Až usedneš na trůn, chtěli bychom ti sedět nejblíže se všech, každý z jedné strany vedle tebe.“
38. „Nevíte, oč prosíte. Můžete pít z kalicha hořkosti, ze kterého musím pít já, a projít křtem utrpení, který mě čeká?“
39. „Ale jistě,“ přisvědčili.„Dobře, budete pít z mého kalicha a budete pokřtěni stejným křtem.