22. Všichni souhlasně přikyvovali a divili se, jak pěkně Ježíš hovořil. Říkali: „A to je syn tesaře Josefa!“
23. Ježíš ale pokračoval: „Asi byste mi rádi připomněli přísloví: Lékaři, uzdrav se sám! Proč neuděláš doma stejné zázraky, o jakých slyšíme třeba z Kafarnaum? –
24. Víte proč? Protože jako každý prorok nacházím nejméně víry u vás doma.
25. Jen si vzpomeňte, jak to bylo v době proroka Elijáše, kdy tři a půl roku nepršelo.
26. V Izraeli bylo mnoho vdov, ale Elijáš byl poslán jen k jediné, a to ještě pohanské vdově ze Sarepty v Sidónsku.
27. Anebo v době proroka Elíši bylo v Izraeli mnoho malomocných, a nakonec byl uzdraven jen Naamán, pohan ze Sýrie.“
28. Po těchto slovech se lidé v synagoze rozzuřili,
29. popadli Ježíše a vlekli ho za město na sráz hory, odkud ho chtěli svrhnout dolů.
30. On se jim však ztratil v davu a odešel odtud.