Nový Zákon

Lukáš 22:56-71 Slovo na Cestu (SNC)

56. Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“

57. Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“

58. Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“ Petr řekl: „To se mýlíte.“

59. Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“

60. Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“ Než to dořekl, zakokrhal kohout.

61. A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“

62. Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal.

63. Stráž se začala Ježíšovi vysmívat.

64. Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“

65. A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.

66. Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“

67. On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte.

68. A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi.

69. Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“

70. Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“ Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“

71. Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“

Přečtěte si kompletní kapitolu Lukáš 22