41. Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:
42. „Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“
43. Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.
44. Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.
45. Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.
46. Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
47. Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
48. Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“
49. Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“
50. A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.
51. Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“ Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho.
52. Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra.
53. A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“