Nový Zákon

Lukáš 22:41-50 Slovo na Cestu (SNC)

41. Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:

42. „Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“

43. Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.

44. Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.

45. Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.

46. Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“

47. Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.

48. Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“

49. Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“

50. A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.

Přečtěte si kompletní kapitolu Lukáš 22