16. Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“
17. Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
18. řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
19. Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“
20. Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
21. Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
22. Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“
23. Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.
24. Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější.
25. Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci.
26. U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým.
27. Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
28. Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku.
29. Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo,
30. abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
31. Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí,
32. ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“
33. Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“