Nový Zákon

Lukáš 18:26-41 Slovo na Cestu (SNC)

26. Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“

27. On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“

28. Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“

29. Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.

30. Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“

31. Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.

32. Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.

33. Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“

34. Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.

35. Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.

36. Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.

37. Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.

38. Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“

39. Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“

40. Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.

41. Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“

Přečtěte si kompletní kapitolu Lukáš 18