Nový Zákon

Lukáš 17:3-19 Slovo na Cestu (SNC)

3. Buďte na to opatrní! Jestliže se proti tobě někdo proviní, domluv mu, a když toho bude litovat, odpusť mu.

4. A i kdyby tě prosil o odpuštění sedmkrát za den a upřímně litoval svých činů, vždy mu znovu odpusť.“

5. Učedníci prosili Ježíše: „Dej nám mocnou víru!“

6. On odpověděl: „Kdybyste měli víru aspoň jako zrnko hořčice a řekli tomuto stromu: ‚Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře,‘ stalo by se to.

7-8. A ještě něco: Když se nějaký otrok vrátí po celodenní práci na poli, není zbaven domácích povinností. Nebo jste snad slyšeli, že by si sedl ke stolu a že by ho pán obsluhoval

9. a děkoval mu za vyplněný úkol?

10. Podobně je to i s vámi. Když uděláte všechno, co vám Bůh ukládá, řekněte: ‚Jsme jen služebníci, vykonali jsme pouze svou povinnost.‘“

11. Na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš pomezím Samařska a Galileje.

12. U jedné vesnice se s ním potkalo deset malomocných. Zastavili se opodál

13. a volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi.“

14. Podíval se na ně a řekl: „Jděte a ukažte se kněžím, ať vám potvrdí, že jste zdrávi.“ Poslechli a cestou byli své nemoci zbaveni.

15. Jeden z nich, když zjistil, že je zdráv, vrátil se a hlasitě chválil Boha.

16. Padl Ježíšovi k nohám a z celého srdce mu děkoval. Ten muž byl Samařan.

17. Ježíš se ho zeptal: „Nebylo vás uzdraveno deset? Kde je devět ostatních?

18. Proč se také nevrátili, aby Bohu poděkovali jako tento cizinec?“

19. A tomu muži řekl: „Vstaň a jdi, tvá víra tě zachránila.“

Přečtěte si kompletní kapitolu Lukáš 17