60. Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61. Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62. Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63. Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“
64. A tehdy se jeho ústa zase otevřela a prvními slovy děkoval Bohu.
65. Užaslí sousedé pochopili, že se tu děje něco mimořádného, a zpráva o tom se roznesla po judských horách.
66. Kdo ji slyšel, uvažoval, co s tím dítětem Bůh zamýšlí. Všichni viděli, že ho provází Boží moc.
67. Duch svatý vnukl Zachariášovi tato prorocká slova:
68. „Chvála Pánu, Bohu Izraele,že přichází svému lidu na pomoc a vysvobozuje ho.
69. Posílá nám mocného Zachránce z rodu krále Davida,
70. kterého již dávno ústy svých proroků ohlašoval.
71. Ten nás vytrhne z rukou nepřátela všech, kteří nás nenávidí.
72. Dnes se Bůh láskyplně přiznává k našim otcůma ke své smlouvě s nimi.
73-78. Vždyť se zavázal Abrahamovi,že jednou budeme sloužit Bohu po celý život,zbaveni útlaku a strachu, očištěni a poslušni.A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího.Připravíš cestu Božímu Synu:Lidem budeš ohlašovat, že je přichází zachránita odpustit jim všechna provinění.V něm k nám přichází Bůh plný slitovné lásky.Slunce spásy již vychází,
79. aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti,a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!“