46. Nato se Marie začala modlit:„Celým srdcem chválím Pána
47. a raduji se v Bohu, svém Spasiteli.
48-49. Mne, nepatrné, si povšiml.Lidé ze všech národů si mne budou vděčně připomínatpro velké věci, které mi Bůh prokázal.Je mocný a svatý,
50. ale neustále se slitovává nad těmi,kteří ho ctí v kterékoliv době.
51. Vztahuje svoji mocnou ruku,aby mařil plány pyšných,
52. aby sesazoval mocné z trůnů,pozvedal ponížené,
53. sytil hladové dobrými věcmia bohaté propouštěl s prázdnýma rukama.
54-55. Ujímá se svého lidu, Izraele,protože slíbil našim otcům,Abrahamovi i jeho potomkům,že k nim bude na věky milosrdný.“
56. Marie pobyla u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.
57. Přišel Alžbětin čas a narodil se jí syn.
58. Všichni sousedé a příbuzní se radovali, že ji Bůh tak obšťastnil.
59. Sešli se osmého dne, kdy podle zákona bývali chlapci obřezáváni. Všichni předpokládali, že dítě se bude jmenovat po otci Zachariáš.
60. Alžběta však chtěla, aby se jmenoval Jan.
61. Namítali: „Ale vždyť se tak ve vaší rodině nikdo nejmenoval.“
62. Žádali, aby se k tomu vyjádřil otec.
63. Ten vzal tabulku a k překvapení všech napsal: „Jeho jméno je Jan.“