36-37. Vždyť i tvá příbuzná Alžběta, po celý život neplodná, bude mít nyní ve svém stáří syna. Již za tři měsíce se jí narodí.“
38. Marie na to řekla: „Chci přijmout, co mi Bůh ukládá. Ať se tedy stane, jak jsi řekl.“ Pak anděl odešel.
39. Brzy nato se Marie vydala do judských hor, do města, kde žil Zachariáš s Alžbětou.
40-41. Když k nim vešla a pozdravila, pocítila Alžběta, jak se její dítě živě pohnulo. V tu chvíli Alžbětu nadchl Boží Duch
42. a zvolala: „Marie, Bůh tě vyvolil mezi všemi ženami a tvůj syn bude veliký dar lidem.
43. Jaká je to pro mne čest, že mne navštívila matka mého Pána!
44. Sotva jsem zaslechla tvůj pozdrav, děťátko ve mně radostí poskočilo.
45. Jak je dobře, že jsi uvěřila Božím slibům. On je všechny splní.“
46. Nato se Marie začala modlit:„Celým srdcem chválím Pána