9-10. Bratři, jedním a týmž jazykem nelze chválit nebeského Otce a zároveň nenávistně útočit na lidi, jeho děti.
11. Tak jako z jednoho pramene nevyvěrá zároveň sladká a hořká voda, tak nemůže ani z jedněch úst vycházet chvála a osočování.
12. Cožpak si můžete natrhat olivy z fíkovníku a fíky z vinné révy?
13. Pokládá se někdo za moudrého a zkušeného? Ať tedy prokáže svou moudrost jemným a krásným jednáním.
14. Máte-li však v srdci plno hořkosti, závisti a sobectví, nechlubte se moudrostí, protože to se nesrovnává.
15. Vaše myšlení neovládá Bůh, nýbrž vaše pudy a ďábel.
16. Vždyť tam, kde se objeví závist a sobecké zájmy, objeví se též nesvár a jiné zlo.
17. Moudrost pocházející od Boha je především čistá, mírumilovná, laskavá a ústupná. Je vždy milosrdná a vede k dobrým skutkům. Je upřímná a bez jakéhokoliv pokrytectví.
18. Bohu se líbí ti, kdo šíří pokoj.