Nový Zákon

List Jakubův 2:13-25 Slovo na Cestu (SNC)

13. Kdo jedná nemilosrdně, hrozí mu přísný soud. Milosrdenství však soud převažuje.

14. Co by vám byla platná víra, bratři, kdybyste podle ní nežili? Myslíte, že vás taková víra spasí?

15. Řekněme, že někdo z vašich přátel bude hladovět a nebude mít co na sebe.

16. Řeknete-li mu: „Tak se měj dobře, ať nenachladneš a nemáš hlad!“ a sami mu nedáte ani jídlo ani oblečení, jakou to má cenu?

17. Víra, která se neprojevuje činy, je sama o sobě mrtvá a bezcenná.

18. Máte-li jen takovou víru, pak vám může někdo namítnout: „Ty mluvíš o své víře. Dokaž ji svými činy. A o mně říkáš, že víru nemám. O mé víře svědčí činy.“

19. Věříš, že je Bůh. To je dobře. Ale nezapomeň, že v Boha věří i ďábel, ale nic mu to nepomůže. Chvěje se před Božím soudem.

20. Vy bláhoví, ještě chcete, abych vás přesvědčoval o bezcennosti víry, která není dokázána skutky?

21. Čím projevil Abraham svou víru? Tím, že byl ochoten i k takovému činu, jako obětovat Bohu svého syna Izáka.

22. U něho šla víra ruku v ruce s činem a dozrála poslušností.

23. O takovou víru jde v Písmu, když čteme: „Abraham uvěřil Bohu, Bůh se k němu přiznal a nazval ho svým přítelem.“

24. Vidíte, že Bůh může přijmout člověka jen tehdy, když svou víru dokazuje skutky.

25. Poslušný čin víry zachránil i prostitutku Rachab, když ukryla izraelské zvědy a umožnila jim útěk.

Přečtěte si kompletní kapitolu List Jakubův 2