13. Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14-15. Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“ A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
16. Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17. Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18. Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19. Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20. Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21. Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22. Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23. K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24-25. Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“