23. Nastává však doba, kdy nebude záležet na tom, kde se kdo modlí, ale jak se modlí. Skuteční vyznavači budou ctít Otce upřímně a neformálně. O takové vyznavače Otci jde.
24. Bůh je duchovní bytost a ti, kdo ho vzývají, mají tak činit opravdově a pod vedením Ducha svatého.“
25. „Vím, že přijde Mesiáš,“ pravila žena, „ten nám všechno vysvětlí.“
26. „Ten Mesiáš jsem já,“ řekl jí nato Ježíš.
27. V té chvíli se učedníci vrátili z města a byli překvapeni, když Ježíše zastihli v rozhovoru se ženou. Neodvážili se však zeptat, proč s ní mluví.
28. Žena nechala své vědro ležet u studny a spěchala do města, kde řekla lidem:
29. „Pojďte se podívat na člověka, s nímž jsem se dosud nesetkala, a přesto o mně všechno ví. Není to snad Mesiáš?“
30. Lidé z města se tedy vydali za Ježíšem.
31. Učedníci ho zatím pobízeli, aby se najedl.
32. On však odmítl: „Nebudu jíst. Mám jiný pokrm, který neznáte.“
33. „Kdo mu přinesl jídlo?“ říkali si.
34. Ježíš je hned vyvedl z nejistoty: „Sytím se tím, že konám Boží vůli. Dokončit jeho dílo – to je můj pokrm.