9. „Proč se bojíte, jako by už nastávala noc,“ řekl jim Ježíš. „Můj den ještě neskončil.
10. Kdo chodí ve dne, nemusí se bát úrazu, protože dobře vidí na cestu. Teprve cesta za tmy je nebezpečná.“
11. Potom dodal: „Náš přítel Lazar usnul a já ho jdu probudit.“
12. Učedníci se zaradovali: „Tak on spí? To mu udělá dobře.“
13. Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.
14. Řekl jim tedy otevřeně: „Lazar zemřel
15. a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam.“
16. Tomáš, kterému říkali Dvojče, rezignovaně povzdechl: „Pojďme, ať třeba umřeme s ním!“
17. Do Betanie přišli čtyři dny po Lazarově pohřbu.
18. Z Jeru-zaléma bylo do Betanie jen asi tři kilometry,