14. Já jsem však dobrý pastýř a mám rád své ovce a ony mne.
15. Podobně mne miluje Otec a já zas Otce. Za ovce položím i život.
16. Mám ještě jiné ovce, mimo vyvolený národ. I ty svolám, přivedu je a bude jeden ovčinec a jeden pastýř.
17. Protože dávám svůj život, Otec mne miluje a z lásky mi ho zase vrátí.
18. Nikdo mne nemůže zabít bez mé vůle. Je v mé moci, abych se života vzdal a opět ho získal. Činím to z pověření svého Otce.“
19. Ježíšova slova opět vyvolala mezi posluchači roztržku.
20. Mnozí říkali: „Je posedlý démonem a dočista se zbláznil. Vůbec ho neposlouchejte.“
21. Jiní však mínili: „To není řeč posedlého. Což může zlá moc uzdravit slepého?“
22. V Jeruzalémě se právě konala výroční slavnost zasvěcení chrámu. Bylo to v zimním období dešťů,
23. a tak se Ježíš procházel chrámovým podloubím.
24. Židé ho obklopili a ptali se ho: „Jak dlouho nás necháš ještě v nejistotě? Proč nám otevřeně neřekneš, jsi-li opravdu Mesiáš?“
25. „Vždyť jsem vám to již nejednou řekl, ale vy jste to nikdy nevzali vážně,“ odpověděl jim Ježíš. „Mé činy vydávají svědectví o tom, že jsem Mesiáš. Vždyť je konám z Otcova pověření.
26. Nevěříte mi, protože nepatříte do mého stáda.
27. Moje ovce slyší můj hlas a následují mne; já je miluji