11. Ujišťuji vás, bratři, že to, co jsem vám hlásal, není lidský výmysl.
12. To poselství mi nesvěřil nikdo jiný než sám Ježíš Kristus. Jsou to jeho vlastní slova a nemám je z druhé ruky.
13. Vy přece víte, čeho jsem se dopouštěl ještě jako žid – jak jsem křesťany pronásledoval a snažil se je vyhubit.
14. V té době snad nebylo mezi mými vrstevníky horlivějšího a pravověrnějšího žida nade mne. Nikdo jiný nehořel pro tradice mého národa tak fanaticky jako já.
15-16. Ale pak to přišlo! Bůh mi odhalil pravdu o svém Synu a uložil mi šířit jeho poselství po celém světě. K této službě mne ve své dobrotě vybral již dávno před mým narozením.
17. Když se to stalo, nevyptával jsem se na Krista jiných lidí, ani jsem se nešel radit s jeruzalémskými apoštoly. Odešel jsem do Arábie, vrátil se zase do Damašku
18. a teprve po třech letech jsem se vypravil do Jeruzaléma, abych se osobně seznámil s Petrem. Pobyl jsem u něho dva týdny,
19. ale kromě Jakuba, Ježíšova bratra, jsem se s dalšími apoštoly nesetkal.
20. Tak to skutečně bylo, Bůh je mi svědek, že nelžu.
21. Pak jsem se vydal do Sýrie a Kilikie,
22. zatímco v Judsku mě křesťané stále ještě neznali.
23. Věděli jen, že dřívější nepřítel hlásá nyní to, co sám předtím tak krutě potíral,
24. a chválili za to Boha.